19.03.2017

Napsal | Žádný komentář | Kategorie | Přečteno 3,594×

Zažít večer v restauraci SeaMe, Sexy Fish a Zdenek’s Oyster Bar

Zažít večer v restauraci SeaMe, Sexy Fish a Zdenek’s Oyster Bar

Dlouho předlouho jsem přemítal, jak bych mohl některou z těchto mnou oblíbených rybích a seafood restaurací lépe popsat, protože na samostatný článek to asi nebylo. A tak jsem je dal dohromady do jednoho článku ve formě mini reportů – všechny tři jsou to sexy a moderní podniky servírující právě ryby a mořské plody, takže pokud tohle máte na talíři rádi, čtěte pozorně :-).

A zajel jsem tedy nedávno je všechny znova odskoušet – každý z těchto podniků se nachází v jiné zemi, každý je také úplně odlišný, ale přesto je něco spojuje – stejně jako u mě to je láska k rybám a mořským potvorám a všemu tomu kolem slané i sladké vody. Jedná se spíš o moderní restaurace a jsou opakem takových těch starých, v docích ztracených podniků s bílými kachličkami (které ale mají také hodně co do sebe a ty vyhledávám též!) a jdou prostě moderní cestou úpravy ryb a představují ryby ne jako smrdící kostnané věci, ale jako výborné a krásné kousky na talíři. Tyto restaurace jsou takový můj výběr a ani jedna pro mě není lepší než ta druhá – no dobře, i když ta první zmiňovaná přece jen o šupinu ano :-).

Rychlá navigace: SeaMeSexy FishZdenek’s Oyster Bar

 

SEAME – PEIXERIA MODERNA (LISABON)

Tahle skvělá restaurace se nachází ve fantastickém městě, Lisabonu. Městě plném malých hezkých uliček a obchůdků s rybími konzervami (a samozřejmě mnoho dalšího :). Mám ho moc rád a teď před časem jsem tam byl potřetí a potřetí také v restauraci SeaMe [web], kterou jsem kdysi objevil vlastně úplně náhodou. Teď jsem jel znova hlavně do ní, ale také jsem chtěl najít ještě jedno jiné místo, které mi celou dobu už od první nebo druhé lisabonské návštěvy leželo v hlavě, shodou okolností také restauraci :-). Totiž v jedné z těch malých krásných uliček jsem tenkrát najednou zahlédl takový malinkatý rodinný podnik s úsměvnými starými ubrusy a rozviklanými stolky a obluhující postarší babinou a nějakým způsobem mi toto místo zůstalo v hlavě – nevěděl jsem ani jak se jmenuje a jen si matně pamatoval tu čtvrť, ale řekl jsem si, že ho tentokrát zkusím najít a po asi dvou hodinách se to opravdu podařilo! Název si nechám v tajnosti pro sebe a měl jsem přirozeně radost, ale zároveň jsem se musel smát co to je jako za blbosti dělat takovéhle věci – ale mě tyhle blbosti prostě baví :-).

Ale zpět k SeaMe – tohle je ten podnik, kde chcete být, pokud vám ryby chutnají. Opravdu. Restaurace je docela velká a tak nějak industriálně působící, což moc nemusím, ale po chvíli na vás začne svým vlastním způsobem působit docela útulně a budete se tam cítit doslova jak ryba ve vodě ;-). A musím rovnou napsat, že tohle je dost možná restaurace s tou nejlepší atmosférou, co jsem kdy byl! Pokud tedy pomineme rybí restauraci La Kaleta na Rapa Nui :), ale tam to je fascinující spíš kvůli tomu ostrovnímu prostředí. V SeaMe to každý den vře jak v úle ale přitom to není rušivé a všechno působí krásně přirozeně a nestrojeně, zároveň ale profesionálně. Skvěle se tu jednoduše povedlo vytvořit podnik, který má duši a charakter a i proto sem při každé návštěvě Lisabonu prostě musím zajít, ať chci nebo ne :). Jsem rád, že jsem ji tehdy v dubnu 2014 objevil a to dokonce ve dnech mých narozenin, kdy to v Lisabonu vřelo na maximum, neboť moje maličkost a moderní portugalský stát máme stejné datum vzniku a byly to kulatiny 🙂 a opravdu ji vřele doporučuji.

Pokud sem půjdete sami, usadí vás na bar, kde se o vás postarají už trochu přiopilí a dobře komunikující barmani. Jednoho jsem tentokrát dokonce „donutil“, ať se mnou jde do vedlejší místnosti k akvárkům s humry a on prý že se jich bojí a za těch pár let co v SeaMe pracuje tam byl jen dvakrát – ale pro mě to udělal a byla to legrace, jakou měl z těch nádherných tvorů paniku. Jinak jste usazeni v hlavní místnosti a tam se vás ujme klasicky obsluha (asi jediná výtka – působí trochu jak poletující brigádníci) a pomůže s výběrem. A počkejte, to jsem vlastně ještě nezmínil, ale celé menu je ovlivněno Japonskem a o to je to (myslím nejen pro mě) zajímavější.

V SeaMe si vybíráte chuťovky z menu a poté si sami můžete namixovat vlastní talíř s mořskými plody anebo vybrat nějakou z velké nabídky ryb – stačí jen zajít k takovému krásnému barevnému rybímu pultíku. U něj jsem už pomalu přestával vnímat realitu a začal tam vnímat jen a pouze ty překrásné mořské potvory. Byl jsem najednou ve svém živlu a nevnímal nic jiného, než ten rybí pult, ke kterému jsem se často ze židle chodíval jen tak dívat, slyšel šrumec v restauraci a nakonec nadšeně vítal ty dokonalé chody přistávající přede mnou jeden za druhým. Paradise! A tady dávám ukázky a příklady několika chodů:

Tak na začátek nějaké ústřice, ne? A jaké jsou tady, například v porovnání se sofistikovanými francouzskými nebo všemocnými japonskými? Jsou nádherně, opravdu nádherně zemité a mořské. Tedy to, co všichni hledáme, ne? Nebo vy opravdu jdete do restaurace a dáte si rybu, ale chcete aby vám kuchař tu rybí příchuť odstranil nebo co nejvíc zjemnil? Ne! Vždyť to je to nejcennější! Ani nevím jak a byly pryč.

Výborný salát s mořskými řasami a japonskou bílou ředkví. Jedna báseň a navíc mega zdravá!

 

 

Fantastické mušle hřebenatky s mangovou zálivkou. Lahoda.

 

 

 

Může být něco lepšího než šťavnatá makrela s bramborovým salátem a červeným zelím? Super! 🙂

 

 

Chutný „dívčí“ krevetový chod v česnekové omáčce. Z celovečerního pohledu tedy spíš pro hardcore dívky!

 

 

Ústřice s ananasem a ještě něčím – tohle jsem tu ale jedl myslím poprvé a nepamatuji ani ň.

 

 

Rybí koláčky. Taktéž už nemapatuji.

 

 

 

Smažená sépie ve vlastní šťávě (vlastním inkoustu), chtělo by se říct.

 

 

 

Jejich vlastní verze tempury, zde doplněná o mandle. Kromě Japonska jsem nikdy nikde nejedl dobrou tempuru a byť tenhle chod již nepamatuji, mám o něm povědomí dost stejné.

 

Čirá nádhera a potěšení – vařená a pražená chobotnice s česnekem a olivovým olejem. Tohle bych si na nějakých krásných středozemních ostrovech mohl dávat snad i ke snídani .

 

Zvláštně pojatá klasika – pálivý losos se sýrem a mákem v panko strouhance. Ne, tohle se opravdu nepovedlo.

 

 

Tak a tohle je už portugalsky klasicky udělaná ryba s olivovým olejem, bramborami a zeleninou. Lahodné bílé masíčko, co vám budu povídat!

 

 

Mnou vybrané tygří krevety a pak ještě takové méně známe, tzv. šarlatové krevety, žijící prý ve velkých hloubkách. Ne tak sladké jako klasické a chutnaly mi hodně moc – něco mezi krevetou a humrem!

 

Kráska večera. Jsem si uvědomil, že co se ryb a seafood týče, tak vlastně konstantně kašlu na jména a druhy a bez vyjímky vždycky dám při výběru přednost tomu na oko nejkrásnějšímu (což nemusí být to nejchutnější, stejně jako u lidí :). Ale tyhle potvory, to je něco – mohl by mi někdo vysvětlit, proč mě pořád i po letech fascinují? 🙂 Mňam!

Syrový humří ocas (zbytek vám ugrilují nebo podle přání) a teda, je to nášup. Dokonalá chuť!

 

 

Tak, to tedy byla a je lisabonská restaurace SeaMe a škoda, že jste tu se mnou nebyli.. Pro mě osobně to tam pokaždé je dost velká extáze na talíři a …. a až budu zařizovat nějaký ten domek u moře, na SeaMe budu po večerech při grilování ryby vždycky vzpomínat s úsměvem a láskou. Haha, a když nic takového zařizovat nebudu? Tak si sem aspoň každý rok na to malé šťavnaté rybí potěšení zajedu! 😉

 

SEXY FISH (LONDÝN)

Restaurace s asi nejúžasnějším názvem na světě – Sexy Fish. Štve mě, že jsem takový název nevymyslel sám dávno před tím, ale myslím že to bylo jen tak tak ;-). Restaurace je poměrně nová a minulý rok způsobila dost velký humbuk na té londýnské restaurační scéně – mnohokrát byla zařazena do top podniků otevřených ten rok. O Sexy Fish [web] se dokonce jeden čas říkalo, že to je ta nejvíc fashion restaurace v Londýně. Ehm, zní vám to přitažlivě nebo odtažitě? Mně tedy spíš odtažitě a jen tak by mě asi nenapadlo jít dobrovolně na nějaké takovéto místo; ale to víte, sexy ryby jsou sexy ryby :-). Restaurace je to velká a opravdu hodně stylová – s návrhem interiéru se musel někdo vyblbnout; je to tu pestré a barevné, když jdete na wc tak po stěnách okolo vás tečou proudy vody, na baru je hezká soška mořské víly a tak podobně. Je ale také hodně hlučná a tomu druhému není skoro rozumět – na nějaký intimnější večer to tedy moc není a je to opravdu spíš o té zábavě. A některé dámy tu jsou vystajlované opravdu na maximum! U mě tohle nevím proč moc nezabírá (samozřejmě u ‚mé‘ ženské ale rozhodně ano) a kdyby přede mě někdo položil krásnou rybu a takhle moc vyladěnou dívku – asi bych prostě bral tu živou mořskou vílu :-). Ale jinak tu ta atmosféra nijak upjatá není a celý večer krásně přátelsky jede a celkově to je vlastně moc fajn strávení času.

Menu v Sexy Fish je také ovlivněno Japonskem a mimo jiné tu mají možná největší sbírku saké v Evropě a všechny druhy tohoto zajímavého nápoje, který je možno pít studený i horký, tu mají krásně popsané včetně historie těch výrobců atd. To se mi líbilo, i když to úplně nejdražší saké tu stojí 180 libek – a ehm, jen sklenička, ne láhev :-). Ale jak je to tu s jídlem samotným? Popravdě, je tak trochu zapomenutelné. Ten styl tu prostě přebíjí všechno ostatní, ale mně to tu vlastně ani tak nevadí a nevadilo. Když jsem v Londýně minulý rok přemýšlel co vymyslet a kam zajít, usiloval jsem o volné místo v této restauraci a bylo mi vlastně úplně jedno, co konkrétně na menu mají – chtěl jsem sem právě kvůli té atmosféře, takže to funguje :). A tady je pár chodů na ukázku:

Sashimi z platýze se zázvorem a jalapeno papričkou. Yummy!

 

 

 

Maki sushi s tuňákem, mrkví a yuzu.

 

 

 

Sashimi, neboli syrové kousky ryb – zde šlo o tuňáka, lososa a … a…. ? To třetí nevím :). Na výběr je buď 9 nebo 15 nebo 30 kousků a když jsem tu byl minule, dal jsem si ten max a zvolil 30 kousků – a pak se fakt musel smát, když to přinesli v obrovské (uměle vytvořené) mušli!

 

Carpacio z chobotnice s yuzu, tymiánem a celerem. Tento talíř jako jediný si tu dávám vždycky a vždycky jsem nadšený, výborné….

 

 

Kousky syrového mořského okouna s kapkou pálivé omáčky. Ta mi tam už moc nešla, ale to víte, ryba byla moc fajn :).

 

 

Hlavní chod a šlo o mořský jazyk, poměrně drahou a lahodnou rybu, žijící hlavně u dna moří (když plave a loví, kopíruje mořské dno), zde podávaná s olivovým olejem, máslem a mořskými řasami. Bez vymýšlení tou nejjednodušší cestou – ulovení, přeprava, příprava na grilu a snědení :). Jako příloha sladká brambora s koriandrem.

Seděl jsem tentokrát naproti kuchařům v otevřené kuchyni a konečně pochytil jak ryby krásně vykostit – skvělý základ na léto a grilování, už se moc těším. Jinak londýnská návštěva by pro mě samozřejmě nebyla kompletní bez indického jídla a pak piva v Soho, plus oběd s pekingskou kachnou v China Town – po absolvování těchto mých pravidelných rituálů už se mohlo spokojeně domů. I když ještě malé doporučení – v Aténách jsme byli ve výborné rybí restauraci Milos [web] a při odjezdu domů jsem kousek od hotelu viděl i její londýnskou pobočku, tak můžete klidně zkusit i ji (šéfuje tam řecký šéfkuchař).

 

ZDENEK’S OYSTER BAR (PRAHA)

A nakonec se dostáváme do Čech. Tady to je, co se ryb a mořských plodů týče, přirozeně docela chudé – bohužel, protože moře každé zemi přidá tak moc! Takže si to člověk musí přiblížit jiným způsobem a jeden z těch jednodušších je vyrazit do stylové pražské seafood restaurace, původně hlavně ústřicového baru, Zdenek’s Oyster Bar [web | instagram]. Sem jsem začal chodit v létě 2012, kdy jsem v té době bydlel jen o pár ulic dál a byl po večerech na jejich krásné venkovní zahrádce docela často. A celkem pravidelně si tam dával pár ústřic s bílým vínem před spaním – trochu něco jako to jiní mají s pivama v začmouzené hospodě, dával jsem si to takhle. V současnosti sem zajdu už jen občas, užít si tu nespornou kvalitu zde podávaných mořských potvor a jednoduše jsem si tento podnik oblíbil a to nejen kvůli ústřicím, ale samozřejmě i kvůli mořským plodům (klasické ryby jsou tu trochu utlumené do pozadí) a dalším vychytávkám v menu. Oyster Bar měl vždycky svoji zvláštní a hezkou, stylovou atmosféru; i když přiznávám, že po rekonstrukci v roce 2014 už je na mě trochu moc zbytečně luxusně působící.

A co tu tedy můžete čekat? Tak v první řadě to jsou samozřejmě ústřice – spousta druhů ústřic! A je to přesně to místo, kde si podle mého názoru můžete dát ty bezkonkurenčně nejlepší ústřice v ČR (tuším, že jen francouzské). Chápu, že ústřice spousta lidí nemusí a to je naprosto v pořádku, osobně ale tyhle mořské tvory a tvary miluju a možná i kvůli nim mám pak spoustu dalších dní dobrou a bezstarostnou náladu :-). Jednotlivé druhy asi rozebírat nebudu, však si to zkuste sami – najdete tu malé i velké, slanější či sladší, zemitější nebo delikátnější, v té rozmanitosti je také krása. Mé nejoblíbenější jsou tzv. Tsarskaya nebo Pink Diamond, tak pokud nebudete vědět které, dejte tyhle. V nabídce je pak mnoho druhů mořských plodů a můžete si také dát oblíbenou selekci – tedy mix mořských plodů v různých velikostech a cenách. Další zajímavostí jsou tzv. fusion ústřice, tedy ne jen klasicky otevřené a podávané s citronem a třemi druhy omáček, ale vytuněné dalšími ingrediencemi a podávané jako samostatný chod; byť osobně jejich fanoušek tak úplně nejsem, neboť se trochu ztrácí ta lahodná ústřicová chuť. Také si můžete dát malé či velké chody, které jsou z ryb či mořských plodů připravené, ale už jsou sofistikovanější a komplexnější, včetně stylového podávání – za kuchyní stojí božan a sympaťák Jirka Nosek, který tyhle chody vymýšlí a vypiplává.

A jaká je tu atmosféra? Z dnes popisovaných podniků určitě ta nejintimnější a pokud si chcete užít krásnou a sváteční večeři spojenou s mořem, není vůbec co řešit. Nabídka vín je skvělá a nechte to klidně na someliérovi Jakubovi, rád a dobře s výběrem poradí. Haha, dost mě teď při mé poslední návštěvě dostal, když mi pomohl vybrat víno a pak  řekl „pamatuju si, žes tady byl tenkrát na silvestra 2012, stál támhle na baru, tehdy jsme si začali tykat a moc dobře vím, že jsi pil přesně tohle víno“ – koukal jsem jak blázen! A tady je malý výběr toho, co jsem si dal teď při poslední návštěvě. Jen prosím přijměte omluvu za tmavé a nekvalitní fotky, zkusím updatnout nové až bude otevřená zahrádka :).

Tak samozřejmě musíme začít ústřicemi – v nabídce je aktuálně víc než 10 druhů.

 

 

Uzený úhoř s marinovaným květákem, červenou řepou, křepelčím vajíčkem a brioškou.

 

 

Jedna z fusion úsřic – s teplým borščem a kuličkami zakysné smetany. Lahodná!

 

 

Výborný předkrm, sestávající z bříška tuňáka, mořského ježka, kimchi majonézy a mořských řas. Výborné a i když jsem se bál, že to to kimchi celé přebije, nestalo se a bylo to krásně vyvážené.

 

Račí polévka s kari, jogurtem a chili. Tu jsem si obednával víceméně náhodou, nebo spíš kvůli snu, který se mi pár dní předtím zdál – kdy se mi zdálo o tom, jak malej kluk u jednoho rybníka lovím raky, vážně! A tedy ono jsem to i jako malý kluk dělal a pod těmi kameny je lovil :). Sytá a výborná.

Hlavní chod ryba Svatého Petra (John Dory) se šafránovou omáčkou, hráškem a speciálnímí fava fazolemi z Kréty. Krásně jemná rybí delikatesa.

 

Po tom všem jsem se už ale mohl jen odvalit domů a na druhý den naplánovat chtě nechtě 8km běh :-). Jinak u ryb jsem příznivec co nejpřirozenějších a klidně i drsnějších chutí, tady v Oyster baru jsou tyto rybí chody spíš delikátnější, a tak i pokud ryby nejsou vaše milované, užijete si je tu myslím bez většího problému. Zdenek’s Oyster Bar je pro mě každopádně hodně příjemné povyražení za dobrým jídlem, i když ceny jsou tu postavené už moc vysoko. Nicméně za to dostanete i do posledního detailu vychytané malé příjemné drobnosti – například citrony k ústřicím nejsou jen tak ledajaké, ale speciální odrůdy tuším Sorrento ze slunného pobřeží Itálie a tak dále. Ústřice jsou sem dopravované na denní bázi, tak na co vlastně čekáte, rychle tam!

 

A jsme na konci. Popravdě mě hrozně baví všechny formy a různorodosti nejen v jídle, ale vlastně i v životě a jednoduše mi nedělá žádný problém užít si večer v nějaké krásné a drahé restauraci, kdy si o ní třeba i týdny před návštěvou s tím druhým povídám, těším se a potom se v hotelu hodinu předtím pěkně strojíme, ale zároveň nemůžu odtrhnout zrak ani od těch obyčejných nebo dokonce těžce neobyčejných podniků a nejšílenějšího street foodu v Asii nebo Africe – svět je tím o tolik zajímavější a rozmanitější. A jak to celé shrnout? Popravdě, shrnovat a uzavírat se mi to vlastně ani moc nechce – protože v hledání a objevování nových a zajímavých rybích a seafood podniků budu pokračovat i nadále, ať už těch úplně nejobyčejnějších (ale za to stojících), anebo těch dražších, skoro všude se dá najít něco zajímavého a tohle je jen takový první rybí nástřel.

Eat seafood, live longer. Eat oysters, love longer. Eat clams, last longer :-).

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

CAPTCHA načítání...